Předpříprava dat

Pokud nemáme 3D soubor ve formátu multipatch, tak jej pro další krok musíme do tohoto formátu převést. ArcGIS Pro umožňuje převod z rozličných formátů.

Je nutné mít soubor ve správném souřadnicovém systému, který používá webová aplikace. Jedná se o WGS84 s WKID: 4326. Pokud daný model nemáme v tomto systému, tak pro funkcionalitu je nutné jej do něj po importu převést. Využijte nástroj Project.

Pokud 3D model přímo nevytváříme v Blendru, je doporučeno vždy neumisťovat model v souřadnicových referenčních systémech např. S-JSTK nebo WGS84. Blender neumí pracovat se souřadnicovými referenčními systémy. Model se nám sice v aplikaci načte, ale bude umístěn ve velké vzdálenosti od počátku. Tím pádem se nám bude s modelem špatně pracovat a umístění na potřebné nulové souřadnice bude nadmíru složité.

Formáty které je možné defaultně vkládat do blendru, jsou závislé na aktuální verzi blendru. Ve verzi 5.0 jsou dostupné formáty uvedeny v Obr. 17.

I když není v základu umožněno do Blendru importovat veškeré soubory, tak většinou se dá v Blendru použit potřebný plugin, který nám to umožní. Např. v tomto videu se můžete dozvědět jak do blendru importovat .dwg.

Pro nahrání modelu do aplikace je potřebné mít model uložený v podporovaném formátu .glb. Na rozdíl od SketchUpu, má Blender ve výchozím nastavení možnost exportu do požadovaného formátu. Soubor do správného formátu .glb exportujeme vyhledáním File > Export > glTF 2.0 (.glb/.gltf).

Po otevření následujícího okna můžeme vše ponechat ve výchozím nastavení. Jen se ujistíme že Format je nastavený na glTF Binary (.glb) a v sekci Transform je zakliknuté pole +Y Up (Obr. 19).

Pokud máme v Blendru více objektů, je doporučené si vybrat jen model, který chceme exportovat, a poté při exportu zaškrtnout políčko Limit to - Selected objects (Obr. 20).

Nyní můžeme model načíst do webové aplikace a umístit do webové scény.

Pokud do SketchUpu importujeme model, tak vždy se v nastavení (Options; Obr. 23, Obr. 24) ujistíme, že Preserve drawing origin není povolené a Units jsou nastavené na Meters.

Jelikož se model nejdříve musí převést do formátu .glb a tento datový formát není v defaultní podobě u SketchUpu pro export přítomný, je doporučeno si stáhnout extenzi SketchUp glTF Exporter.

Po stažení a nainstalování výše zmíněné extenze můžeme přejít k samotnému exportu. Extension → SKP gLTF Exporter → Export Binary glTF 2.0 (.glb). V tomto kroku je nutné zvolit soubor .glb, nikoliv .gltf.

Před samotným převodem jsme upozornění na to, že proces může zabrat nějaký čas; záleží vždy na velikosti modelu.

V následujícím kroku je zásadní, aby jsme zadali název souboru i s příponou souboru. V našem případě, kdy jsme použili export do souboru .glb, tak za název našeho souboru doplníme extenzi .glb (Obr. 27).

Pokud by jsme k názvu nepřidali extenzi (Obr. 28), tak tento soubor bychom nemohli nahrát do mapové aplikace.

Nyní můžeme model načíst do webové aplikace a umístit do webové scény.

Po exportu si zobrazíme složku z vytvořenými soubory (Obr. 30).

V našem vzorovém případě se vytvořily ve složce tři podsložky, jelikož vložený model měl tři části. Z kolika častí je model složený, lze zjisti v atributové tabulce dané vrstvy (Obr. 31).

Kolik máme v atributové tabulce prvků, na tolik části je naše budova anebo soubor budov rozložen a tolik vzniká projektů. Pro názornost jsme k prvkům přiřadili rozdílnou symbologii (Obr. 32, Obr. 33).

Jednotlivé složky komprimujeme pomoci metody ZIP (Obr. 34) a vzniká podporované schéma projektu pro nahrání do aplikace. Pokud chceme zachovat veškeré prvky musíme proces komprimace provést na všech dříve vytvořených složkách (Obr. 35).

Výsledné jednotlivé soubory (balíčky ZIP = projekty) můžeme postupně načíst do mapové aplikace a umístit automaticky na správné souřadnice jako projekty.