WEBOVÁ APLIKACE MALOOBCHODNÍ SÍTĚ MĚSTA BRNA PŘINÁŠÍ INFORMACE ZÍSKANÉ V RÁMCI PRŮZKUMU MALOOBCHODU V BRNĚ (2017). JDE O VÝSLEDKY SEDMÉHO CELOPLOŠNÉHO SČÍTÁNÍ MALOOBCHODNÍCH JEDNOTEK NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA V OBDOBÍ PO ROCE 1990.

Průzkum maloobchodní sítě poprvé organizovala Kancelář architekta města Brna. Nově se zaměřila také na provozovny služeb nebo obchodní zónu v Modřicích. Průzkum mapuje umístění provozoven, různorodost sortimentu, provozní dobu a velikost prodejní plochy.

Za rok 2017 bylo sečteno celkem 7 628 zařízení, z toho 3 948 prodejen zboží a 3 208 provozoven služeb.

Výsledky ukázaly, že počet prodejen a velikost prodejní plochy v Brně jsou za poslední čtyři roky stabilní. Zastavil se i trend úbytku malých obchodů. Jako nejsilnější brněnskou skupinu sortimentu ukazuje průzkum plošně i početně obchody s potravinami, které zaujímají zhruba čtvrtinu celkové prodejní plochy. V oblasti služeb jsou nejrozšířenější pohostinství, zejména restaurace a kavárny..

Průzkum zachycuje i typy objektů, v nichž jsou provozovny umístěny. Přes 70 % prodejen a 80 % provozoven služeb je umístěno v tzv. parteru (přízemí domů v ulicích či na náměstích), což výrazně ovlivňuje veřejný prostor ve městě, jeho využití a návštěvnost.

Z hlediska územní koncentrace si nejsilnější pozici mezi městskými částmi drží Brno-střed, kde lidé najdou téměř polovinu všech prodejen zboží a služeb. Zároveň je centrální část města charakteristická i nejpestřejším výběrem ze sortimentu maloobchodu.

Průzkum mapuje také dostupnost základního sortimentu zboží a služeb – automobilem, hromadnou dopravou nebo pěšky, a jejich rozložení v rámci celého města. Každodenní rytmus lidských aktivit určuje také otevírací doba. Větší rozdíly se ukázaly například mezi pracovní a nepracovní částí týdne – zatímco v sobotu je otevřeno necelých 60 % sledovaných prodejen a provozoven, v neděli tato čísla klesají na necelou třetinu prodejen a necelou polovinu provozovaných služeb.

Data pro průzkum maloobchodní sítě města Brna byla sbírána od října do prosince roku 2017. Poslouží především jako podklad pro další územní a strategické plánování. V České republice je Brno jedním z mála měst, které v posledních dvaceti letech pravidelně sbírají data o své maloobchodní síti.

Kompletní výsledky průzkumu si můžete v textové formě prohlédnout ZDE.
 

V průzkumu maloobchodní sítě města Brna 2017 byla sledována:

  • zařízení maloobchodního prodeje zboží (maloobchodní prodejny) včetně územně fixovaných stánků, velkých tržnic, zařízení v podchodech a prodejních automatů,
  • zařízení komerčního prodeje služeb jednotlivcům (provozovny služeb) včetně územně fixovaných stánků, výdejních oken, automatů a výdejních zařízení e-shopů;
  • zařízení původně využívané jako maloobchodní prodejny či provozovny služeb, která jsou aktuálně bez využití (důvodem pro sledování tohoto typu zařízení je jejich dopad na utváření aktivního parteru).

Bylo sečteno celkem 7 628 zařízení (včetně 217 automatů), z toho:

  • 3 948 maloobchodních prodejen zboží
  • 3 208 zařízení poskytujících služby

Celkem 472 zařízení bylo klasifikováno „bez využití“. Z celkového počtu 3 948 sečtených maloobchodních prodejen bylo 3 776 prodejen lokalizováno na území Brna a 172 na území Modřic (komerční zóna Modřice).

Graf: Vývoj počtu maloobchodních prodejen na území Brna, 2003 – 2017

Nově byly v rámci průzkumu maloobchodní sítě sčítány vybrané provozovny služeb. Z celkem 3 208 zařízení poskytujících služby se na území města Brna nachází 3 166 zařízení/provozoven, na území komerční zóny Modřic 42.

 

Celková prodejní plocha všech sečtených maloobchodních prodejen v roce 2017 činila 715 924 m2. V tomto čísle je započítána i plocha prodejen na území Modřic (komerční zóna Modřice); velikost maloobchodní plochy sečtené výhradně na území města Brna (srovnatelné s výstupy předchozích průzkumů) je 641 243 m2​.

Graf: Vývoj plochy (m2​) maloobchodních prodejen na území Brna, 1997 – 2017

 

Pro průzkum brněnské maloobchodní sítě bylo důležité i to, jak jednotlivé prodejny a provozovny zapadají do celku města. Jestli jde o samostatné obchodní domy, stánky nebo prodejny na úrovni přízemí domovních bloků. Z pohledu urbanismu tak průzkum rozlišuje 8 základních typů objektů, ve kterém se každý z maloobchodů nachází:

Je rozlišeno 8 typů objektu:

  • parter (prodejna v přízemí domů)
  • obchodní dům
  • obchodní pasáž nebo polyfunkční dům
  • nákupní centrum
  • stánek
  • zdravotnické zařízení
  • tržnice
  • podchod

Základní informace o provozovně zobrazí pop-up (vyskakovací okno) po kliknutí na danou provozovnu. V případě obchodních domů, obchodních pasážích nebo polyfunkčních domů, nákupních center a zdravotnických zařízení je k dispozici i sortimentní skladba provozoven v podobě dvou koláčových grafů.

V šetřeném území převládají čtyři hlavní typy umístění maloobchodních prodejen či provozoven služeb – parter, nákupní centrum, obchodního dům a obchodní pasáž nebo polyfunkční dům. Ostatní sledované typy umístění (podchod, stánek, tržnice a zdravotnické zařízení) hrají z hlediska počtu zařízení či z hlediska maloobchodní prodejní plochy spíše okrajovou roli.

nákupní centrum
obchodní dům
obchodní pasáž nebo polyfunkční dům
parter
podchod
stánek
tržnice
zdravotnické zařízení



Graf: Rozložení počtu zařízení (maloobchodní prodejny, provozovny služeb a zařízení bez využití) v jednotlivých typech objektů

V parteru je umístěno přes 70 % maloobchodních prodejen, přes 80 % provozoven služeb a 65 % celkové plochy maloobchodních prodejen..

V 7 nákupních centrech (Avion Shopping Park Brno, Campus Square Brno, Futurum Brno, Globus Brno, NC Královo Pole Brno, Olympia Brno, Galerie Vaňkovka Brno) je pak lokalizováno 12 % z celkového počtu maloobchodních prodejen a necelých 6 % celkového počtu provozoven služeb. V ukazatelích prodejní plochy se projevuje význam prodejen umístěných v nákupních centrech – jejich podíl na celkové prodejní ploše v šetřeném území dosahuje 22 %.

Zařízení v parteru patří k dominantním prvkům městského maloobchodu z hlediska počtu i plochy; nákupní centra lze vnímat zejména jako důležité koncentrace (plošně větších) maloobchodních prodejen, v případě provozoven služeb jsou v zásadě významově srovnatelná s ostatními typy umístění, jako jsou obchodní domy, obchodní pasáže či polyfunkční domy.

Rozložení prodeje zboží a služeb je v Brně a přiléhající modřické komerční zóně nerovnoměrné. Hustotu provozoven je možné znázornit v tzv. mapách územní koncentrace. Čím tmavší je jejich barevný odstín, tím více je jev koncentrovaný. V případě maloobchodního prodeje zboží zobrazuje mapové okno územní koncentraci dvou jevů.

 

1) Územní koncentrace provozoven - vlevo:

  • Mapa znázorňuje územní koncentraci jednotlivých provozoven, kdy zásadní je shlukování a počet provozoven. Využívá se přepočet počtu provozoven na jednotku plochy. Počet bodů v definovaném okolí je dělen plochou takto vymezeného území.

2) Územní koncentrace prodejní plochy provozoven - vpravo:

  • Mapa znázorňuje územní koncentraci prodejní plochy jednotlivých provozoven, kdy zásadní je velikost provozoven. Výpočet funguje na stejném principu jako v případě počtu provozoven, ale dochází k jeho vážení prodejní plochou.

Obrázek: Územní koncentrace provozoven akcentuje hustotu sítě maloobchodních prodejen (ilustrace vlevo), územní koncentrace prodejní plochy provozoven klade důraz na velikost prodejny (ilustrace vpravo)

Oba ukazatele je nutné interpretovat odlišně. Zatímco územní koncentrace provozoven poukazuje na prostorový vzorec koncentrace určitého segmentu zboží či služeb, územní koncentrace prodejní plochy indikuje formát a velikost provozoven..

Mapová aplikace zobrazuje územní koncentrace maloobchodních prodejen celkem a vybraných sortimentních skupin:

  • potraviny a nápoje (POTR)
  • sportovní zboží (SP)
  • nábytek (NAB)
  • automobily a příslušenství (AUTO)
  • stavebniny (STAV)

Např. rozložení maloobchodních prodejen potravina a nápojů (POTR) vykazuje dominantní pozici centra města a vyšší koncentraci v prostoru křížení ulic Husitská a Palackého třída, z hlediska velikosti provozoven (prodejní plochy) však nabývá prostorový vzorec více polycentrické uspořádání, kdy v mapě „vystupují“ další (i menší) nákupní centra a oblasti komerce s provozovnami větší prodejní plochy a velkoformátovým prodejem (např. komerční zóna v Modřicích, Globus v Ivanovicích, oblast kampusu v Bohunicích).

 

Nerovnoměrné rozložení prodejen zboží a služeb se projevuje i v jejich rozdílné dostupnosti. Tu průzkum chápe jako překonání fyzické vzdálenosti s cílem využít maloobchodních prodejen zboží a služeb. Proměnnou vyjadřující dostupnost je v tomto případě čas v minutách potřebný k dosažení prodejny. Je možné rozlišit jak časovou dostupnost pro automobilovou dopravu, pěší, tak cestující veřejnou hromadnou dopravou (VHD) ve špičce a mimo ni.

Pro účel této analýzy bylo nutné přistoupit k určitému zjednodušení výpočtu dostupnosti a generalizaci výsledků*. Předkládané mapy dostupnosti jsou tak pouze orientační a neslouží pro vyhledávání individuálních tras. Jejich přínos spočívá v přiblížení prostorových souvislostí maloobchodní sítě v celoměstském měřítku.

Míra dostupnosti prodejen základního sortimentu je jedním z faktorů úrovně kvality života. Jedná se o pravidelné nákupy častější frekvence. Určitým indikátorem rovnoměrného rozložení prodejen základního sortimentu je jejich lokalizace v docházkové vzdálenosti. V souvislosti s myšlenkou města krátkých vzdáleností, právě tento typ prodejen by měl být dosažitelný pěšky. V mapové aplikaci je základní sortiment reprezentován:

  • zbožím denní spotřeby:
    • potravinami (plocha 200 m2 a více)
  • zbožím (službami) občasné, ale stále pravidelné spotřeby:
    • drogerie
    • lékárnami
    • oděvy (plocha 200 m2 a více)
    • bankomaty

Z hlediska formy prodeje představuje specifický typ nákupní centrum. Výrazná koncentrace maloobchodní funkce a zábavních aktivit na jednom místě vytváří poměrně značnou spádovou oblast a generuje dojížďku v (nad)regionálním měřítku. Dojížďka je pak realizována zejména prostřednictvím automobilu, méně veřejnou hromadnou dopravou a okrajově pěšky (pěší docházka se může týkat nákupních center v jádrovém městě a širším centru, tedy oblastech husté a kompaktní zástavby; takových nákupních center je však minimum – Vaňkovka, částečně Campus Square v Bohunicích a NC Královo Pole).

Prostorová analýza dostupnosti základního sortimentu může identifikovat oblasti s deficitem vybavenosti určitého typu zboží a služeb. Interpretace časové dostupnosti ve vztahu k přítomnému obyvatelstvu v daných časových zónách musí být obezřetná. V důsledku výrazné diferenciace úrovně mobility osob, schopnosti mobility, měřítka každodenních aktivit či spotřebního chování rozhodně není veškerá poptávka saturována v nejbližší prodejně. Skutečné spádové oblasti se tak od časových zón dostupnosti ve větší či menší míře liší.

Teprve konfrontace informací o maloobchodní nabídce s daty upřesňujícími poptávku a módy využívání maloobchodní sítě umožňuje komplexní vhled do fungování a vývoje maloobchodu na území města. Faktor časová vzdálenosti však hraje významnou roli pro značnou část obyvatel, zejména pro skupiny osob se sníženou schopností mobility, u kterých hrozí riziko prostorového vyloučení (tzv. „mobility gap“).

 

*Pro automobilovou dopravu je dostupnost vypočítána na základě průměrné rychlosti na jednotlivých úsecích komunikací, nejedná se tedy o rychlost maximální povolenou. Průměrná rychlost vychází z typu komunikace, maximální povolené rychlosti a počtu pruhů daného silničního úseku. Kalkulace tak nereflektuje např. hustotu provozu, časovou diferenciaci hustoty provozu, vliv světelných křižovatek nebo vliv složitějších odbočení na čas potřebný k překonání vzdálenosti. Cestovní dobu rovněž prodlužuje hledání parkovacího místa, které z důvodu metodické náročnosti není zahrnuto v aplikaci. Zejména v případě centrálně lokalizovaných bodů zájmu tak mohou být časové vzdálenosti vyšší.

Pro pěší je počítáno s průměrnou rychlostí chůze 5 km/h. Jiné faktory do výpočtu časové dostupnosti nevstupují.

Pro VHD byla využita síť linek brněnské MHD a linek regionálních. Do výpočtu vstupovaly zastávky v zónách 100, 101, 310, 215, 210, 610, 510, 410. Na základě jízdních řádů, intervalů linek a vzájemných návazností byla spočtena časová dostupnost ve špičku a mimo špičku. Časová dostupnost VHD zohledňuje pěší vzdálenost od zastávky k bodu zájmu i průměrné čekací doby na spoje a přestupy.

Určení dostupnosti maloobchodních prodejen na území Brna musí reflektovat i maloobchodní síť za administrativními hranicemi města. Jelikož průzkum maloobchodu 2017 nepokrýval území širšího metropolitního regionu (vyjma komerční zóny v Modřicích), byla použita data z Komplexního dotazníkového šetření v obcích JMK (ke stažení ZDE)), které bylo realizováno v roce 2013, a vlastní aktualizace těchto dat na základě sekundárních zdrojů. Ačkoliv tak podkladová data analýzy dostupnosti nejsou sjednocena (časově a metodicky), jejich vliv na výsledky bude minimální, a to pouze v případě okrajových lokalit Brna.

Dostupnost maloobchodního prodeje a služeb nezáleží pouze na umístění jednotlivých prodejen a jejich proměnlivé hustotě v různých částech města, ale taky na otevírací době. Takzvaná časová dostupnost je v tomto průzkumu definována rozložením otevíracích dob jednotlivých zařízení v průběhu dne a týdne.

Tak jako je zřejmé nerovnoměrné rozmístění maloobchodní sítě na území města, jsou odlišné i pravidelné časy, ve kterých jednotlivé prodejny a provozovny pro zákazníky otevírají či později ukončují svou činnost. Stejně tak se liší i délky otevíracích dob. Pravidelnost otevíracích hodin produkuje specifické rytmy maloobchodu a služeb – ty na jednu stranu částečně reagují na vnější společenské, pracovní, dopravní či biologické cykly, na stranu druhou jsou samy významným rytmizátorem městského života a každodenní či týdenní rutiny obyvatel města.

Významná většina zařízení je v provozu všech pět dnů pracovní části týdne*. Větší rozdíly lze zaznamenat mezi pracovní a nepracovní částí týdne – zatímco v sobotu je otevřeno necelých 60 % sledovaných prodejen a provozoven, v neděli tato čísla klesají na necelou třetinu otevřených maloobchodních prodejen a necelou polovinu otevřených provozoven služeb (v tomto případě jde zejména o pohostinské služby).

V průběhu pracovního dne lze vymezit několik fází s určitým typickým mixem sortimentu. Poměrně zřetelně je tak například možné identifikovat fázi časného rána (okolo 5h), kdy otevírají obchody přímo navázané na první ranní pohyby osob za prací, tj. prodejny pečiva, trafiky, menší potravinové prodejny, nebo první vlnu uzavírání obchodů probíhající kolem 17h.

Schéma: Fáze typického mixu sortimentu v průběhu pracovního dne

Mapové okno zobrazuje provozovny otevřené v průběhu pracovního dne, soboty a neděle. Otevřené prodejny je možné zobrazit v půlhodinových intervalech. Rozlišeny jsou prodejny maloobchodního zboží (maloobchod) a prodejny služeb (služby).

 

*Charakteristiky otevírací doby se podařilo zjistit u přibližně 92 % všech sledovaných zařízení s nějakou formou využití.

Maloobchodní prodejny a provozovny služeb je možné analyzovat a vizualizovat rovněž prostřednictvím gridové statistiky. Data jsou zobrazena ve čtverci o velikosti 250m x 250m. Přidanými hodnotami gridové statistiky jsou její jednoduchá prezentace, pevná definice a stabilita stejně velkých prostorových jednotek a analýza agregovaných dat.

 

Gridová statistika je pro město Brno dostupná skrze samostatnou webovou aplikaci Brno Urban Grid*. Kromě množství jiných datových sad nabízí tato aplikace i zobrazení dat z průzkumu maloobchodní sítě. Jedná se o:

  • Počet maloobchodních prodejen zboží
  • Prodejní plocha prodejen zbož
  • Počet prodejen potravin
  • Počet provozoven služeb

Pro zobrazení datových sad k maloobchodu je potřeba kliknout na ikonu "Změnit datovou sadu" a zvolit příslušnou statistiku.

 

Více informací o aplikaci - Brno Urban Grid

Otevření mapové aplikace v samostatném okně - Aplikace Brno Urban Grid 

 

*Aplikace maloobchodní sítě města Brna k webové aplikaci Brno Urban Grid vzdáleně přistupuje a zobrazuje ji bez jakékoliv obsahové modifikace.

Kompletní závěrečná zpráva časoprostorové analýzy maloobchodní sítě v Brně 2017, obsahující i popis metodiky a koncepce průzkumu, je k dispozici ZDE.

 

Základní data k dispozici:

v CSV formátu ZDE

v TXT formátu ZDE

v SHP formátu ZDE

vysvětlivky v CSV formátu ZDE

 

Předchozí průzkumy maloobchodní sítě města Brna:

2013 - ZDE

2009 - ZDE

2006 - ZDE

2003 - ZDE

Průzkum maloobchodní sítě města Brna 2017 je v pořadí již sedmým celoplošným sčítáním maloobchodních jednotek na území města Brna v období po roce 1990 (sčítání probíhala v letech 1997, 2000, 2003, 2006, 2009 a 2013).

Dvacetiletá řada průzkumu představuje jako celek unikátní datový soubor popisující vývoj brněnské maloobchodní sítě především skrze kvantitativní ukazatele. Průzkum z roku 2017 zaznamenal několik dílčích změn oproti průzkumům předešlým. Mezi ty hlavní patří rozšíření sběru dat o prodejny služeb, inovace metodiky a technologického řešení sběru dat, a prezentace dat ve formě webové mapové aplikace.

Vývoj Brna v post-socialistickém období je významně poznamenán terciarizací místní ekonomiky (relativní nárůst zaměstnanosti v sektoru služeb) a zvýšením intenzity městské individuální spotřeby. V rámci ekonomické a společenské transformace došlo k nejen k významným nárůstům celkové prodejní maloobchodní plochy ve městě, ale také k proměnám spotřebního chování obyvatel, k významné internacionalizaci maloobchodní sítě a ke změnám formátů maloobchodního prodeje. Současný městský maloobchod a služby tak ovlivňují nejen fyzickou podobu městského prostředí, ale také každodenní, týdenní či roční časoprostorové rytmy osob v prostoru města, respektive v metropolitní oblasti.



Graf: Sektorová struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva v Brně v letech 1991, 2001 a 2011); pozn.: primér = zemědělství a lesnictví, sekundér = průmysl a stavebnictví, terciér = služby

Koncepce aktuálního průzkumu 2017 není zaměřena na pouhé zachycení počtu a plošné velikosti maloobchodních jednotek v Brně. Důležitým cílem je zachycení stavu městského parteru, tj. stavu procházeného a žitého prostoru ulic a veřejných prostranství města. Z tohoto důvodu průzkum 2017 nesleduje pouze kamenné maloobchodní prodejny (na rozdíl od průzkumů předešlých), ale jeho záběr je rozšířen i na provozovny definovaných typů služeb, popř. na další prvky významné pro formování aktivního parteru, jako jsou stánky, tržnice či automaty.

V rámci průzkumu nebyly sčítány veřejné instituce (s výjimkou prodejen a provozoven ve velkých zdravotnických zařízeních), veřejná sportoviště bez oficiálního poskytovatele služby a lokalizovatelného zázemí (vchod, recepce), ubytovací zařízení, stejně jako služby pro podniky.

 

Webová mapová aplikace je optimalizována pro nejnovější verze webového prohlížeče Google Chrome.

 

Koordinátor průzkumu, sběr dat, webová aplikace

Kancelář architekta města Brna, p.o.

info@kambrno.cz

www.kambrno.cz

 

Zpracovatel analýzy

Altimapo, s.r.o.

altimapo@altimapo.cz

www.altimapo.cz/