Ovládání

Posun mapy se provádí pomocí levého tlačítka myši. Pravým tlačítkem se mění orientace světových stran. Ikona „Obnovit orientaci kompasu“ vrací orientaci světových stran do primárního nastavení.

Podkladové mapy

Vrstvy

Nástroje

Popisné okno

Výběr pomocí polygonu

Smazat výběr

Výběr pomocí popisného okna – postup:

Klikneme na nástroj „Popisné okno“.

Při najetím myši (u mobilních zařízení klik) na libovolnou budovu se nám zobrazí koláčový graf.

Výběr pomocí polygonu – postup:

Klikneme na nástroj „Výběr pomocí polygonu“.

Vybereme zájmovou lokalitu klikem levého tlačítka myši (u mobilních zařízením klik) do mapového okna a tím vybereme lomové body.

Výběr potvrdíme dvojklikem, nebo kliknutím na první lomový bod výběru, popřípadě stisknutím klávesy C.

Na základě největšího podílu funkce na hrubé podlažní ploše budovy je identifikována převládající funkce budovy. Funkce prvního nadzemního podlaží pak ukazuje jeho hlavní funkci, případně nejčastější kombinace dvou funkcí (pokud zaujímají každá zhruba polovinu podlažní plochy).

Výsledkem jsou dva typy zobrazení funkční struktury města, které se liší především intenzitou bezprostředního vztahu k okolnímu veřejnému prostranství. Zatímco informace o převládající funkci budovy je zásadní pro hodnocení celkových bilancí HPP, funkce prvního nadzemního podlaží je klíčová pro hodnocení parteru, který je součástí veřejného prostoru ulic a náměstí.

Zobrazení převládající funkce je tak vhodné pro analýzy funkční struktury města, městských čtvrtí či bloků, které jsou základem pro vyhodnocení potenciálu a preferovaného využití rozvojových lokalit. Funkce prvního nadzemního podlaží umožňuje identifikovat základní prostorové vzorce občanské vybavenosti, tedy například městské třídy s komerčním parterem (obchody, služby), atraktivitu parteru rezidenčních oblastí, nebo oblasti bez charakteristického parterového uspořádání (např. areálová území).

Data o fyzické struktuře budov jsou cenná jak pro výpočet HPP a vyhodnocení objemů a ploch stávající zástavby, tak pro zhodnocení urbanistické struktury a vizualizaci města ve 3D zobrazení.

Analýzy tzv. „střešní“ krajiny a počtu podlaží jsou zásadní především pro nastavení výškového zónování města či posuzování vhodnosti jednotlivých stavebních záměrů z hlediska návaznosti na charakter okolní zástavby. Informace o typu střechy a počtu podlaží mohou být dále využity pro zpřesňování 3D modelu města.

Pro určení výšky zástavby je možné využít přístup, který umožňuje identifikaci absolutních výšek vybraných segmentů či hran jednotlivých stavebních objektů. Na rozdíl od počtu podlaží tento způsob využívá zaměření jednotlivých objektů v prostoru v kombinaci s digitálním modelem reliéfu a povrchu.

Pro charakteristiku výškového uspořádání byla využita výška budov, konkrétně výška obvodových linií. Obvodové linie objektů v naprosté většině případů zachycují římsu budov. Hodnoty výšek obvodových linií vychází z dat, která byla vytvořena v průběhu průzkumu budov mezi lety 2018-2020. Výsledné linie na budovách jsou tak v rámci výstupů definovány jako obvodové linie.

K získání údajů o samotné výšce obvodových linií byl využitý digitální model reliéfu a povrchu (zpracovaný firmou TOPGIS v roce 2019). Z digitálního modelu reliéfu se do úvahy brala nejnižší nadmořská výška na linii, z digitálního modelu povrchu naopak maximální. Rozdílem hodnot byla vypočtena relativní výška obvodových linií. Takto vypočtená relativní výška má svá omezení a nemusí odpovídat realitě, a to především v územích, kde je v blízkosti budov zeleň, která převyšuje výšku zástavby.

Relativní výška obvodových linií je základním souborem dat, který je využit v praxi územního plánování. Segment říms s danými výškami je základem pro vyhodnocení výškového uspořádání města. Data vstupují do územně analytických podkladů města Brna, které jsou jejich prostřednictvím schopny například vyhodnotit vztah výšky zástavby, urbanistické struktury a hustoty obyvatel nebo popsat vnímanou krajinnou scénu (pohledové horizonty).

Z prostorového hlediska odpovídá výškové uspořádaní historickému vývoji města. Vyšší zástavba se koncentruje v oblasti rostlé struktury města, tedy historického centra a vnitřního centra města. Na toto území navazuje širší centrum, kde je bloková struktura méně zřetelná (mix bytových a rodinných domů) a převážně dochází ke snížení výšky zástavby.

Území s koncentrací vysoké zástavby jsou typická pro sídliště vznikající v období komplexní bytové výstavby (např. Bohunice, Starý a Nový Lískovec, Lesná, Bystrc, Vinohrady, Líšeň). Převážně panelové bytové domy vytváří dnešní typický obraz výškového uspořádání města, kdy v podobě lokálních výskytů lemují kompaktní městskou zástavbu širšího centra.

Nízká zástavba se soustředí zejména do vilových (např. Žlutý kopec, Černá Pole) a původních dělnických čtvrtí širšího centra (např. Židenice) a také do periferně lokalizovaných, dříve venkovských, sídel, které byly připojeny k Brnu (např. Bosonohy, Tuřany, Líšeň, Soběšice). Z počátku nízkopodlažní charakter suburbanizace v okrajových částech města byl postupně doplněn středně vysokou výstavbou bytových domů (např. Bystrc – Kamechy, Panorama; Slatina – Kigginsova; Královo Pole – Sadová; Medlánky – V Újezdech).

Aplikace zobrazuje v mapovém okně funkční využití budov ve 3D zobrazení a v liště umístěné na pravé straně nabízí statistiku a analýzu dat dle zvolených kritérií. Jedná se o pilotní část projektu znázorňující historické centrum města.

Pro mapové okno platí:

Základní jednotkou, pro kterou je sledováno funkční využití, je prvek. Prvek není synonymem podlaží, může být částí podlaží nebo celým podlaží. Prvek je vymezen především z důvodu existence více funkcí v jednom podlaží. Podlaží je pak rozděleno do dvou a více prvků podle toho, kolik funkcí se v něm nachází. Zároveň prvek vychází z modelovaného tvaru objektu, kdy i podlaží o jedné funkci může být v důsledku rozdílné geometrie částí budovy rozděleno do více prvků. Prostřednictvím popisného okna je možné podat připomínku k funkčnímu využití daného prvku.

Pro analytickou lištu platí:

Statistika pro celý zobrazovaný soubor dat je zobrazena při „Výběr: Celoměstský“. Při výběru konkrétní budovy v mapovém okně dojde k přepnutí statistiky na vybranou budovu – „Výběr: Konkrétní budova“. Prostřednictvím filtrů „Vyber podlaží“, „Vyber kategorii“ a posuvné lišty plochy prvku lze zobrazovat pouze požadovaná data (např. jen 2. podlaží pro funkci bydlení apod.). Záložka „žádné“ nabízí základní statistiku prvků pro definovaný výběr a filtr, záložka „funkce“ zobrazuje strukturu funkčního využití dle definovaného výběru a filtru a záložka „plocha“ ukazuje strukturu prvků dle jejich velikostních kategorií opět ve vztahu k danému výběru a filtru.

Model budov byl vypracován na podkladech poskytnutých MMB. Konkrétně vychází z krabicového modelu města Brna z roku 2017, polygonové vrstvě budov z Účelové mapy polohopisné situace (2018), digitálního modelu povrchu (2019) a digitálního modelu reliéfu (2019). Na samotnou tvorbu bylo použito řešení 3D Basemaps vyvinuté společností ESRI a následně proběhla manuální úprava výsledků. Pro tvorbu podlaží byl vytvořen algoritmus. Ačkoliv 3D model zobrazuje i tvary střech, dané parametry budovy jsou pouze orientační a nemusí odpovídat realitě. Informace o způsobu využití jednotlivých podlaží byly získány z průzkumu stavebních objektů, který byl realizován Kanceláří architekta města Brna a proběhl v letech 2018-2020. Aplikace byla vytvořena na základě projektu c-through.

Popis

Aplikace zobrazuje v mapovém okně funkční využití budov ve 3D zobrazení a v liště umístěné na pravé straně nabízí statistiku a analýzu dat dle zvolených kritérií. Jedná se o pilotní část projektu znázorňující jeden blok budov.

Aktivace analytické lišty se statistikami se provede prostřednictvím ikony ().

Pro mapové okno platí:

Základní jednotkou, pro kterou je sledováno funkční využití, je prvek. Prvek není synonymem podlaží, může být částí podlaží nebo celým podlaží. Prvek je vymezen především z důvodu existence více funkcí v jednom podlaží. Podlaží je pak rozděleno do dvou a více prvků podle toho, kolik funkcí se v něm nachází. Zároveň prvek vychází z modelovaného tvaru objektu, kdy i podlaží o jedné funkci může být v důsledku rozdílné geometrie částí budovy rozděleno do více prvků. Prostřednictvím popisného okna je možné podat připomínku k funkčnímu využití daného prvku.

Pro analytickou lištu platí:

Statistika pro celý zobrazovaný soubor dat je zobrazena při „Výběr: Celoměstský“. Při výběru konkrétní budovy v mapovém okně dojde k přepnutí statistiky na vybranou budovu – „Výběr: Konkrétní budova“. Prostřednictvím filtrů „Vyber podlaží“, „Vyber kategorii“ a posuvné lišty plochy prvku lze zobrazovat pouze požadovaná data (např. jen 2. podlaží pro funkci bydlení apod.). Záložka „žádné“ nabízí základní statistiku prvků pro definovaný výběr a filtr, záložka „funkce“ zobrazuje strukturu funkčního využití dle definovaného výběru a filtru a záložka „plocha“ ukazuje strukturu prvků dle jejich velikostních kategorií opět ve vztahu k danému výběru a filtru.

Model budov byl vypracován na podkladech poskytnutých MMB. Konkrétně vychází z krabicového modelu města Brna z roku 2017, polygonové vrstvě budov z Účelové mapy polohopisné situace (2018), digitálního modelu povrchu (2019) a digitálního modelu reliéfu (2019). Na samotnou tvorbu bylo použito řešení 3D Basemaps vyvinuté společností ESRI a následně proběhla manuální úprava výsledků. Pro tvorbu podlaží byl vytvořen algoritmus. Ačkoliv 3D model zobrazuje i tvary střech, dané parametry budovy jsou pouze orientační a nemusí odpovídat realitě. Informace o způsobu využití jednotlivých podlaží byly získány z průzkumu stavebních objektů, který byl realizován Kanceláří architekta města Brna a proběhl v letech 2018-2020. Aplikace byla vytvořena na základě projektu c-through.

Loading...

Při současném přiblížení se do výsledku nezapočítávají malé budovy. Pro započtení i těchto malých budov je nutné mapové okno více přiblížit.

Funkční využití objektu dle podílu funkcí na celkové hrubé podlažní ploše (%)

Celková hrubá podlažní plocha:

m2

Celková rozloha vybrané oblasti:

ha

Funkční využití objektu dle podílu funkcí na celkové hrubé podlažní ploše (%)

Podkladové mapy


Ortofoto

Základní

Stinovaný povrch

Vrstvy


Průhlednost

bydlení
veřejná vybavenost
komerční vybavenost
výstavnictví
víceúčelová zařízení pro kulturu a sport
sport
lehká výroba
výroba a skladování
technická infrastruktura
dopravní infrastruktura
rekreace
zahrádky
jiné využití
bez využití

Průhlednost

bydlení
bydlení/veřejná vybavenost
bydlení/komerční vybavenost
veřejná vybavenost
komerční vybavenost
komerční vybavenost/veřejná vybavenost
komerční vybavenost/výroba a skladování
výstavnictví
víceúčelová zařizení pro kulturu a sport
sport
lehká výroba
výroba a skladování
technická infrastruktura
dopravní infrastruktura
rekreace
zahrádky
jiné využití
bez využití

Průhlednost

šikmá střecha
využité podkroví
rovná střecha
kombinace

Průhlednost

1 - 2
3
4
5
6
7 - 8
9 - 12
13 a více
atypické objekty

Průhlednost

7,00 a méně
7,01 - 10,00
10,01 - 16,00
16,01 - 22,00
22,01 - 28,00
28,01 - 45
45,00 a více

Průhlednost

Nástroje


BUDOVY V BRNĚ


Webová aplikace Budovy v Brně prezentuje výsledky průzkumu stavebních objektů na území města Brna z let 2018-2020, a to ve 2D i 3D zobrazení. V rámci průzkumu byly zjišťovány především informace o podlažnosti a funkčním využití budov. Sesbíraná data vstupují do následných prostorových analýz, která jsou podkladem zejména pro tvorbu územně analytických podkladů, územního plánu a územních studií.

Dohromady bylo zmapováno přes 100 tisíc objektů.

Vrstva stavebních objektů nemusí být zcela aktuální (např. v místech nové zástavby). Zároveň data o funkcích na úrovni jednotlivých budov mohou vykazovat odchylky od reálného stavu. Aplikace tedy neslouží pro kontrolu funkčního využití konkrétních objektů, ale pro analýzu hrubých podlažních ploch objektů v měřítku ulic, bloků a městských čtvrtí. Podrobná metodika o průzkumu je ZDE.

Aplikace byla optimalizována pro aktuální verze prohlížeče Google Chrome a Mozilla Firefox. Aplikace se nedoporučuje spouštět v prohlížeči Internet Explorer.