Podkladové mapy
Vrstvy
Celkový počet lokalizovaných pracovních míst v Brně* je zhruba 260 tisíc. S přičtením osob obtížně lokalizovatelných (viz metodika) je odhadováno až 300 tisíc obsazených pracovních míst ve městě Brně.
Za účelem zobrazit bodová data v souvislém průběhu hodnot, který lépe ilustruje koncentraci pracovních míst v prostoru, byla sestavena „heat“ mapa rozložení pracovních míst. Tato mapa je vytvořena na základě interpolací hodnot (počet pracovních míst) vztažených k bodům (lokalizace pracovních míst). V místě výskytu bodu má povrch nejvyšší hodnotu. Hodnota se snižuje se vzdáleností od bodu. Pokud dochází k překryvům interpolovaných povrchů, hodnoty se sčítají (metoda Kernel density). Na barevné škále indikuje červená barva nejvyšší koncentraci pracovních míst, modrá barva koncentraci nejnižší.
V případě města Brna je zřetelné nerovnoměrné rozložení pracovních míst. Na první pohled je patrná koncentrace pracovních aktivit v severojižní ose města, která je vymezena oblastí Technologického parku, ulicemi Šumavská a Veveří, historickým jádrem, administrativním komplexem na Heršpické a administrativně-průmyslovými zónami podél ulice Vídeňská. Za další sekundární centra lze označit oblasti Kampusu v Bohunicích (jihozápad města) a průmyslovou zónu Černovická terasa ve Slatině (jihovýchod města). Vysoká hustota pracovních aktivit je rovněž charakteristická pro vnitřní město navazující na historické jádro (oblast ulic Pekařská, Lidická, Křenová či Dornych). Historické centrum si drží výsadní pozici z hlediska počtu a koncentrace pracovních míst i přes intenzivní nárůst ploch ekonomických aktivit v okrajových částech města v posledních letech.
Stopa „Posvitavské průmyslové zóny“ (původní manufaktury a továrny v dnešním východním a jihovýchodním širším městě) z industriální éry rozvoje města je zřejmá, avšak doplněna o nové komerční zóny především v jižním segmentu města v blízkosti dálnice D1 a velkého městského okruhu. Post-industriální transformace navíc znamenala zásadní změnu pro flexibilitu výroby, která se projevila ve spotřebním chování a na trhu práce. Charakter původně průmyslových zón (textilní průmysl, strojírenství, cementárny, energetické závody) byl funkčně přetvářen na zóny spojující lehkou výrobu, logistiku, montáže, velkoobchod, administrativu či kreativní průmysl. Řada průmyslových areálů však zůstala opuštěna a nevyužívána; takové plochy a objekty lze označit jako brownfields.
Vedle regenerovaných (zejména industriálních) lokalit vznikla nová centra ekonomických aktivit. Ta sdružují především ekonomické subjekty v oblasti tzv. progresivního terciéru, tedy služeb kladoucích vyšší nároky na kvalifikovanost pracovní síly. Jedná se zejména o sféru znalostní ekonomiky (angl. knowledge economy), která zahrnuje vědu, výzkum a vývoj, či informační technologie a inovace, ale také o oblast bankovnictví, poradenství a jiných služeb pro podniky (angl. advanced producer services – APS). V prostoru města Brna byly lokalizační faktory nových center ovlivněny především dostupností nezastavěných ploch a relativní blízkostí nadřazené dopravní infrastruktury. V měřítku Brna dotváří tato centra polycentrický charakter města (z pohledu pracovních aktivit), avšak v měřítku jednotlivých čtvrtí představují spíše monofunkční územní celky s nižší kvalitou veřejných prostranství a horším napojením na stávající městskou strukturu, a to především z hlediska pěší a veřejné dopravy.
* Počet pracovních míst byl modelován pro administrativní území města Brna a základní sídelní jednotku Komerční zóna Modřice-východ (katastrální území obce Modřice), která je s městem Brnem úzce funkčně i prostorově spjata.
Analýza počtu pracovních míst umožňuje identifikovat zóny největší koncentrace ekonomických aktivit. Z prostorového hlediska je přirozeným těžištěm historické jádro města, které je však ve stále větší míře doplňováno sekundárními centry pracovních aktivit, mezi které lze zařadit Kampus Bohunice, Technologický park, oblast Heršpické a Černovickou terasu. Z pohledu vnitřních funkčních vztahů města, v tomto případě reprezentovaných dojížďkou do zaměstnání, směřuje Brno k polycentrickému uspořádání. To je typické především vícesměrnými pohyby (mobilitou osob) do několika center přibližně stejného významu.
Podíl počtu obsazených pracovních míst v pracovních centrech na celkovém počtu pracovních míst v Brně
Podíl rozlohy pracovních center na celkové ploše zastavěného území města Brna
V pěti vymezených centrech pracovních aktivit se koncentruje téměř pětina všech obsazených pracovních míst. Zároveň oblasti tvoří zhruba 5 % celkové plochy zastavěného území. Tato základní čísla hovoří o poměrně významné koncentraci pracovních míst, kdy téměř pětina všech pracujících v Brně se koncentruje na 5 % zastavěného území. Pokud bychom k historickému centru přičlenili navazující oblasti ulic Pekařská, Lidická, Příkop, Křenová a Dornych, jednalo by se až o třetinu všech obsazených pracovních míst koncentrovaných na necelých 10 % zastavěného území. Pracovní centra se liší počtem pracovních míst, rozlohou a ve výsledku i hustotou pracovních míst. Právě hustota je jedním z ukazatelů indikujících charakter lokalit (pracovních center) a nepřímo charakter pracovních pozic. Zatímco historické centrum města představuje vysoce kompaktní zástavbu s výraznou hustotou pracovních míst zejména v sektoru služeb, administrativy a veřejné vybavenosti, Černovická terasa koncentrující velkoplošné průmyslové výrobny a distribuční sklady je charakteristická několikanásobně nižší hustotou pracovních míst v důsledku odlišných prostorových nároků na vykonávaný typ práce.
Počet pracovních míst (přibližný), rozloha a hustota pracovních míst (zaokrouhlená) v pracovních centrech
| Pracovní centrum | Pracovní místa | Rozloha (km2) | Pracovní místa/1 km2 |
|---|---|---|---|
| Historické jádro | 16 500 | 0,76 | 21 700 |
| Technologický park | 8 500 | 0,55 | 15 500 |
| Kampus Bohunice | 8 500 | 0,54 | 15 700 |
| Černovická terasa | 7 500 | 2,02 | 3 700 |
| Oblast Heršpická | 7 000 | 0,53 | 13 200 |
Černovická terasa
Počet pracovních míst: 7 500
Počet pracovních míst na 1 km2: 3 700
Průmyslová zóna Černovická terasa se rozkládá na jihovýchodě města v blízkosti dálnice D1. Urbanisticky navazuje na rezidenční zástavbu městské části Brno – Slatina. Výstavba průmyslové zóny je příkladem komerční suburbanizace, jednoho z typických metropolizačních procesů formujících městské aglomerace post-socialistických měst. Na rozdíl od kompaktní městské zástavby, prostor dnešní průmyslové zóny splňoval všechny hlavní předpoklady pro výstavbu: splnění plošných nároků průmyslové výroby a distribučních skladů, nižší cena pozemků a napojení na nadřazený systém dopravní infrastruktury (dálnice, letiště). Koncentrace firem zároveň umožňuje využívat potenciálu ekonomických klastrů, úspor z rozsahu či šíření znalostí (angl. knowledge spillovers). Firmy těží z flexibility silného pracovního trhu brněnského metropolitního regionu. Z urbanistického hlediska je možno průmyslovou zónu považovat za jednu z mála forem zástavby, kterou lze velice obtížně začlenit do kompaktní struktury města a u které je její monofunkční charakter do jisté míry nezbytný. Jako výrazný generátor pracovní mobility je však Černovická terasa oblastí, která vyžaduje kvalitní napojení na veřejnou dopravu. Prostorová separace průmyslové zóny by tak měla být kompenzována efektivním funkčním napojením na ostatní městské struktury.
Historické jádro
Počet pracovních míst: 16 500
Počet pracovních míst na 1 km2: 21 700
Historické jádro je tradiční kompaktní městskou strukturou s výraznou historickou, kulturní a společenskou hodnotou. Jedná se o přirozené těžiště společenského života a správní centrum města. Základ středověkého urbanismu je doplněn zástavbou s aktivním parterem a obchodními pasážemi. Pestrá síť veřejných prostranství celoměstského významu (náměstí, pasáže, průchody, úzké ulice) spolu s kompaktností nepravidelných bloků domů zajišťuje plnou pěší dostupnost. Na historické jádro navazují zelené rekreační zóny, které vznikly už bouráním hradeb v polovině 19. století. Do této urbanistické struktury se však aktivně promítly i funkční změny. Jde zejména o dnes už ustálený pokles poměru rezidenčních a zejména maloobchodních ploch vůči okrajovým částem města Brna, které mohly nabídnout řádově větší užitné plochy. Tento proces byl doprovázen i dalšími efekty, které se např. týkají změny nabídky sortimentu prodávaného zboží v jednotlivých lokalitách či koncentrace řetězců rychlého občerstvení. I přesto je však historické jádro Brna vysoce funkčně diverzifikované a v mnoha případech unikátní, a proto plní jak roli přirozeného centra města, tak funguje jako magnet turistického ruchu.
Technologický park
Počet pracovních míst: 8 500
Počet pracovních míst na 1 km2: 15 500
Technologický park představuje významný komplex objektů v severní části města, který poskytuje prostor zejména společnostem, které se zabývají hi-tech průmyslem. Výrobní haly pro lehký průmysl jsou tak koncentrovány v blízkosti budov vysokoškolských pracovišť, vědecko-výzkumných center a administrativních jednotek. Převážně kampusový charakter oblasti je dotvořen zelenými plochami, které slouží jako odpočinkové zóny. Na tuto monofunkční strukturu jsou navázány i další služby, jako je maloobchod, pohostinství či další servisní služby. S ohledem na charakter technologického parku však tvoří spíše jeho druhotnou složku a zajišťují především základní funkční vybavenost komplexu bez širší vazby na své okolí. Návaznost území na okolní smíšenou a rezidenční strukturu je problematická v důsledku vedení silnice II/640 (ulice Hradecká), která má ale zásadní význam pro obslužnost technologického parku a jeho dopravní dostupnost. V současné době je Český technologický park Brno funkčně propojen s Kampusem Bohunice jak na výzkumné bázi, tak např. s ohledem na veřejnou dopravu.
Oblast Heršpická
Počet pracovních míst: 7 000
Počet pracovních míst na 1 km2: 13 200
V tomto případě se jedná o jednu z mála oblastí v Brně, kde je povolena výstavba výškových administrativních budov. Oblast, která je ve své ose rozdělena ulicí Heršpickou, se v současné době skládá z několika administrativních budov/bloků, které jsou postupně budovány od přelomu tisíciletí. Jde o pevněji sevřené jednotky prostoupené odpočinkovými zónami. Dynamickou proměnu oblasti lze pozorovat ve zbývajících fragmentech areálů průmyslové výroby a také v naddimenzovaných plochách blízkých maloobchodních prodejen a distribučních skladů. Mezi hlavní výzvy managementu tohoto území do budoucna patří bezesporu kvalitnější napojení oblasti na městskou hromadnou dopravu a urbanistické řešení jejího vztahu s plánovanou výstavbou nové čtvrti v prostoru východně od ulic Heršpické a Pražákova. Žádoucí je lepší integrace současně monofunkční struktury komerční oblasti Heršpická do okolní zástavby, např. zvýšením prostupnosti území a napojením na síť veřejných prostranství.
Kampus Bohunice
Počet pracovních míst: 8 500
Počet pracovních míst na 1 km 2: 15 700
Kampus Bohunice v současné době tvoří významnou funkční jednotku (centrum) na jihozápadě města. Charakter této oblasti byl od konce 60. let významně formován výstavbou Fakultní nemocnice v Brně. Na tento areál byla postupně navázána vědecko-výzkumná pracoviště brněnských univerzit (univerzitní kampus, Ceitec) a aktuálně tvoří ucelený stavební komplex. Prostředí bohunického kampusu je zároveň atraktivní pro soukromé investory, o čemž svědčí výstavba administrativního bloku a nákupního centra v jeho západní části. V těchto prostorech jsou, mimo jiné, zastoupeny i ústředí nadnárodních společností. Celkově má oblast převážně vědecko-administrativní a komerční charakter, což se odráží ve specifickém využívání tohoto prostoru. Přítomnost obyvatel a městského života obecně je zde svázána s pracovní a provozní dobou jednotlivých subjektů. Absence rezidenční funkce tak do jisté míry potlačuje městský charakter území. Oproti historickému jádru je kompaktnost území výrazně nižší, s nejasně vymezenými veřejnými prostory a nižší mírou sociální kontroly (v určitých fázích dne). Právě kvalita veřejných prostranství a jejich jasná struktura patří mezi dosud nenaplněné potřeby daného území.
Pro efektivní plánování města je nutné znát vztah mezi prostorovou distribucí bydlení a pracovních aktivit. Jedním z možných přístupů je popsat vzájemnou vazbu obou funkcí s využitím urbánní morfologie, tzn. obecně definovaným charakterem zástavby.
Město Brno můžeme rozčlenit na několik základních kategorií dle charakteru zástavby:
1) Historické centrum
Jedná se o oblast rostlé struktury města vymezenou hranicí Městské památkové rezervace.
2) Vnitřní centrum
Oblast bezprostředně navazující na historické centrum. Většinou bloková zástavba městských domů z 19. a přelomu 19./20. století.
3) Širší centrum
Oblast přiléhající k historickému a vnitřnímu městskému centru. Bloková struktura méně zřetelná, mix bytových a rodinných domů.
4) Vilové čtvrtě
Oblast rezidenčních čtvrtí rodinných domů převážně s vyšším socioekonomickým statusem.
5) Sídliště (modernistické sídliště)
Oblast velkokapacitních monofunkčních modernistických sídlišť, které vznikaly od 60. let po současnost a také nová zástavba obytných souborů.
6) Příměstská zástavba
Oblasti na městské periférii s čitelným venkovským charakterem. Jsou zde zahrnuty venkovské struktury původních obcí i nová výstavba (rezidenční a komerční suburbia).
- Počet pracovních míst
- Počet obyvatel
- Plocha
Podíl počtu pracovních míst, obyvatel a plochy v jednotlivých územích dle charakteru zástavby.
Pro jednotlivé urbanistické struktury je možno analyzovat vzájemnou vazbu bydlení a pracovních aktivit. Z hlediska absolutních hodnot je nejvíce pracovních míst koncentrováno v širším centru města, jedná se o zhruba 41 % z celkového počtu obsazených pracovních míst. Asi 22 % pracovních míst je lokalizováno v příměstské zástavbě, kde se jedná zejména o důsledek dekoncentračních procesů spojených s rozvojem komerční funkce na zelené louce (angl. out-of-town development).
Hustota pracovních aktivit má i přesto stále koncentrický charakter. Historické centrum představuje území s výraznou převahou pracovních míst nad bydlícím obyvatelstvem. Nutno však upozornit na limity spojené se statistikou o počtu trvale bydlících, která nezohledňuje populaci obvykle se sdružující na dané adrese (v městském centru typicky studenti a mladší věkové kategorie v nájemních bytech). Z hlediska vzájemného poměru počtu bydlících a pracujících lze za „funkčně smíšené“ považovat území vnitřního centra, širšího centra a příměstské zástavby, kde je počet i hustota rezidentů a pracujících obdobná. Tato informace však nepopisuje vnitřní urbanistickou strukturu oblastí, která zejména v případě příměstské zástavby a částečně širšího centra výrazně obě funkce prostorově odděluje. Sídliště a v menší míře vilové čtvrti pak vytváří výrazně monofunkční územní celky s převahou rezidenční funkce.
Počet obsazených pracovních míst, hustota zalidnění a hustota pracovních míst dle charakteru zástavby.
Data o počtu pracovních míst je vhodné vizualizovat pomocí gridové statistiky. Agregovaná data jsou zobrazena ve čtvercové síti, kdy každý čtverec má velikost 250m x 250m. Gridová statistika umožňuje jednoduchou prezentaci dat. Stabilita stejně velkých prostorových jednotek zajišťuje pevnou definici dat a jejich efektivní analýzu.
Gridová statistika je pro město Brno dostupná skrze samostatnou webovou aplikaci Brno Urban Grid*. Kromě množství jiných datových sad nabízí tato aplikace i zobrazení dat z analýzy pracovních míst v Brně.
Více informací o aplikaci - Brno Urban Grid
Otevření mapové aplikace v samostatném okně - Aplikace Brno Urban Grid
* Aplikace pracovních míst k webové aplikaci Brno Urban Grid vzdáleně přistupuje a zobrazuje ji bez jakékoliv obsahové modifikace.
