Celkový počet lokalizovaných pracovních míst v Brně* je zhruba 260 tisíc. S přičtením osob obtížně lokalizovatelných (viz metodika) je odhadováno až 300 tisíc obsazených pracovních míst ve městě Brně.

Za účelem zobrazit bodová data v souvislém průběhu hodnot, který lépe ilustruje koncentraci pracovních míst v prostoru, byla sestavena „heat“ mapa rozložení pracovních míst. Tato mapa je vytvořena na základě interpolací hodnot (počet pracovních míst) vztažených k bodům (lokalizace pracovních míst). V místě výskytu bodu má povrch nejvyšší hodnotu. Hodnota se snižuje se vzdáleností od bodu. Pokud dochází k překryvům interpolovaných povrchů, hodnoty se sčítají (metoda Kernel density). Na barevné škále indikuje červená barva nejvyšší koncentraci pracovních míst, modrá barva koncentraci nejnižší.

V případě města Brna je zřetelné nerovnoměrné rozložení pracovních míst. Na první pohled je patrná koncentrace pracovních aktivit v severojižní ose města, která je vymezena oblastí Technologického parku, ulicemi Šumavská a Veveří, historickým jádrem, administrativním komplexem na Heršpické a administrativně-průmyslovými zónami podél ulice Vídeňská. Za další sekundární centra lze označit oblasti Kampusu v Bohunicích (jihozápad města) a průmyslovou zónu Černovická terasa ve Slatině (jihovýchod města). Vysoká hustota pracovních aktivit je rovněž charakteristická pro vnitřní město navazující na historické jádro (oblast ulic Pekařská, Lidická, Křenová či Dornych). Historické centrum si drží výsadní pozici z hlediska počtu a koncentrace pracovních míst i přes intenzivní nárůst ploch ekonomických aktivit v okrajových částech města v posledních letech.

Stopa „Posvitavské průmyslové zóny“ (původní manufaktury a továrny v dnešním východním a jihovýchodním širším městě) z industriální éry rozvoje města je zřejmá, avšak doplněna o nové komerční zóny především v jižním segmentu města v blízkosti dálnice D1 a velkého městského okruhu. Post-industriální transformace navíc znamenala zásadní změnu pro flexibilitu výroby, která se projevila ve spotřebním chování a na trhu práce. Charakter původně průmyslových zón (textilní průmysl, strojírenství, cementárny, energetické závody) byl funkčně přetvářen na zóny spojující lehkou výrobu, logistiku, montáže, velkoobchod, administrativu či kreativní průmysl. Řada průmyslových areálů však zůstala opuštěna a nevyužívána; takové plochy a objekty lze označit jako brownfields.

Vedle regenerovaných (zejména industriálních) lokalit vznikla nová centra ekonomických aktivit. Ta sdružují především ekonomické subjekty v oblasti tzv. progresivního terciéru, tedy služeb kladoucích vyšší nároky na kvalifikovanost pracovní síly. Jedná se zejména o sféru znalostní ekonomiky (angl. knowledge economy), která zahrnuje vědu, výzkum a vývoj, či informační technologie a inovace, ale také o oblast bankovnictví, poradenství a jiných služeb pro podniky (angl. advanced producer services – APS). V prostoru města Brna byly lokalizační faktory nových center ovlivněny především dostupností nezastavěných ploch a relativní blízkostí nadřazené dopravní infrastruktury. V měřítku Brna dotváří tato centra polycentrický charakter města (z pohledu pracovních aktivit), avšak v měřítku jednotlivých čtvrtí představují spíše monofunkční územní celky s nižší kvalitou veřejných prostranství a horším napojením na stávající městskou strukturu, a to především z hlediska pěší a veřejné dopravy.

* Počet pracovních míst byl modelován pro administrativní území města Brna a základní sídelní jednotku Komerční zóna Modřice-východ (katastrální území obce Modřice), která je s městem Brnem úzce funkčně i prostorově spjata.

Pro efektivní plánování města je nutné znát vztah mezi prostorovou distribucí bydlení a pracovních aktivit. Jedním z možných přístupů je popsat vzájemnou vazbu obou funkcí s využitím urbánní morfologie, tzn. obecně definovaným charakterem zástavby.

Město Brno můžeme rozčlenit na několik základních kategorií dle charakteru zástavby:

1) Historické centrum

Jedná se o oblast rostlé struktury města vymezenou hranicí Městské památkové rezervace.

2) Vnitřní centrum

Oblast bezprostředně navazující na historické centrum. Většinou bloková zástavba městských domů z 19. a přelomu 19./20. století.

3) Širší centrum

Oblast přiléhající k historickému a vnitřnímu městskému centru. Bloková struktura méně zřetelná, mix bytových a rodinných domů.

4) Vilové čtvrtě

Oblast rezidenčních čtvrtí rodinných domů převážně s vyšším socioekonomickým statusem.

5) Sídliště (modernistické sídliště)

Oblast velkokapacitních monofunkčních modernistických sídlišť, které vznikaly od 60. let po současnost a také nová zástavba obytných souborů.

6) Příměstská zástavba

Oblasti na městské periférii s čitelným venkovským charakterem. Jsou zde zahrnuty venkovské struktury původních obcí i nová výstavba (rezidenční a komerční suburbia).

• Počet pracovních míst
• Počet obyvatel
• Plocha

Podíl počtu pracovních míst, obyvatel a plochy v jednotlivých územích dle charakteru zástavby.

Pro jednotlivé urbanistické struktury je možno analyzovat vzájemnou vazbu bydlení a pracovních aktivit. Z hlediska absolutních hodnot je nejvíce pracovních míst koncentrováno v širším centru města, jedná se o zhruba 41 % z celkového počtu obsazených pracovních míst. Asi 22 % pracovních míst je lokalizováno v příměstské zástavbě, kde se jedná zejména o důsledek dekoncentračních procesů spojených s rozvojem komerční funkce na zelené louce (angl. out-of-town development).

Hustota pracovních aktivit má i přesto stále koncentrický charakter. Historické centrum představuje území s výraznou převahou pracovních míst nad bydlícím obyvatelstvem. Nutno však upozornit na limity spojené se statistikou o počtu trvale bydlících, která nezohledňuje populaci obvykle se sdružující na dané adrese (v městském centru typicky studenti a mladší věkové kategorie v nájemních bytech). Z hlediska vzájemného poměru počtu bydlících a pracujících lze za „funkčně smíšené“ považovat území vnitřního centra, širšího centra a příměstské zástavby, kde je počet i hustota rezidentů a pracujících obdobná. Tato informace však nepopisuje vnitřní urbanistickou strukturu oblastí, která zejména v případě příměstské zástavby a částečně širšího centra výrazně obě funkce prostorově odděluje. Sídliště a v menší míře vilové čtvrti pak vytváří výrazně monofunkční územní celky s převahou rezidenční funkce.

Počet obsazených pracovních míst, hustota zalidnění a hustota pracovních míst dle charakteru zástavby.

Data o počtu pracovních míst je vhodné vizualizovat pomocí gridové statistiky. Agregovaná data jsou zobrazena ve čtvercové síti, kdy každý čtverec má velikost 250m x 250m. Gridová statistika umožňuje jednoduchou prezentaci dat. Stabilita stejně velkých prostorových jednotek zajišťuje pevnou definici dat a jejich efektivní analýzu.

Gridová statistika je pro město Brno dostupná skrze samostatnou webovou aplikaci Brno Urban Grid*. Kromě množství jiných datových sad nabízí tato aplikace i zobrazení dat z analýzy pracovních míst v Brně.

Více informací o aplikaci - Brno Urban Grid

Otevření mapové aplikace v samostatném okně - Aplikace Brno Urban Grid

* Aplikace pracovních míst k webové aplikaci Brno Urban Grid vzdáleně přistupuje a zobrazuje ji bez jakékoliv obsahové modifikace.