Celkový počet lokalizovaných pracovních míst v Brně* je zhruba 260 tisíc. S přičtením osob obtížně lokalizovatelných (viz metodika) je odhadováno až 300 tisíc obsazených pracovních míst ve městě Brně.

Za účelem zobrazit bodová data v souvislém průběhu hodnot, který lépe ilustruje koncentraci pracovních míst v prostoru, byla sestavena „heat“ mapa rozložení pracovních míst. Tato mapa je vytvořena na základě interpolací hodnot (počet pracovních míst) vztažených k bodům (lokalizace pracovních míst). V místě výskytu bodu má povrch nejvyšší hodnotu. Hodnota se snižuje se vzdáleností od bodu. Pokud dochází k překryvům interpolovaných povrchů, hodnoty se sčítají (metoda Kernel density). Na barevné škále indikuje červená barva nejvyšší koncentraci pracovních míst, modrá barva koncentraci nejnižší.

V případě města Brna je zřetelné nerovnoměrné rozložení pracovních míst. Na první pohled je patrná koncentrace pracovních aktivit v severojižní ose města, která je vymezena oblastí Technologického parku, ulicemi Šumavská a Veveří, historickým jádrem, administrativním komplexem na Heršpické a administrativně-průmyslovými zónami podél ulice Vídeňská. Za další sekundární centra lze označit oblasti Kampusu v Bohunicích (jihozápad města) a průmyslovou zónu Černovická terasa ve Slatině (jihovýchod města). Vysoká hustota pracovních aktivit je rovněž charakteristická pro vnitřní město navazující na historické jádro (oblast ulic Pekařská, Lidická, Křenová či Dornych). Historické centrum si drží výsadní pozici z hlediska počtu a koncentrace pracovních míst i přes intenzivní nárůst ploch ekonomických aktivit v okrajových částech města v posledních letech.

Stopa „Posvitavské průmyslové zóny“ (původní manufaktury a továrny v dnešním východním a jihovýchodním širším městě) z industriální éry rozvoje města je zřejmá, avšak doplněna o nové komerční zóny především v jižním segmentu města v blízkosti dálnice D1 a velkého městského okruhu. Post-industriální transformace navíc znamenala zásadní změnu pro flexibilitu výroby, která se projevila ve spotřebním chování a na trhu práce. Charakter původně průmyslových zón (textilní průmysl, strojírenství, cementárny, energetické závody) byl funkčně přetvářen na zóny spojující lehkou výrobu, logistiku, montáže, velkoobchod, administrativu či kreativní průmysl. Řada průmyslových areálů však zůstala opuštěna a nevyužívána; takové plochy a objekty lze označit jako brownfields.

Vedle regenerovaných (zejména industriálních) lokalit vznikla nová centra ekonomických aktivit. Ta sdružují především ekonomické subjekty v oblasti tzv. progresivního terciéru, tedy služeb kladoucích vyšší nároky na kvalifikovanost pracovní síly. Jedná se zejména o sféru znalostní ekonomiky (angl. knowledge economy), která zahrnuje vědu, výzkum a vývoj, či informační technologie a inovace, ale také o oblast bankovnictví, poradenství a jiných služeb pro podniky (angl. advanced producer services – APS). V prostoru města Brna byly lokalizační faktory nových center ovlivněny především dostupností nezastavěných ploch a relativní blízkostí nadřazené dopravní infrastruktury. V měřítku Brna dotváří tato centra polycentrický charakter města (z pohledu pracovních aktivit), avšak v měřítku jednotlivých čtvrtí představují spíše monofunkční územní celky s nižší kvalitou veřejných prostranství a horším napojením na stávající městskou strukturu, a to především z hlediska pěší a veřejné dopravy.

* Počet pracovních míst byl modelován pro administrativní území města Brna a základní sídelní jednotku Komerční zóna Modřice-východ (katastrální území obce Modřice), která je s městem Brnem úzce funkčně i prostorově spjata.

Reset compass orientation
2 km
Powered by Esri
Loading...

Podkladové mapy


Ortofoto

Základní

Vrstvy


Vysoká koncentrace

Nízká koncentrace

Průhlednost

Nástroje


PRACOVNÍ MÍSTA V BRNĚ


Webová aplikace pracovních míst v Brně znázorňuje počet a rozložení obsazených pracovních míst ve městě. Prostorová data o počtu pracovních míst ukazují oblasti koncentrace pracovních aktivit a v kombinaci s daty o rozmístění bydlícího obyvatelstva a charakteru území umožňují identifikovat míru smíšenosti funkcí bydlení a práce. Analýzu dat i webovou aplikaci zpracovala Kancelář architekta města Brna.

Modelovaný odhad počtu pracovních míst byl proveden do úrovně adresního bodu, přičemž výstupy jsou relevantní pro agregovaná data v prostorových jednotkách s minimálním měřítkem a velikostí čtverce 250m x 250m. Jedná se o prvotní analýzu tohoto typu pro město Brno, jejíž kompletní metodika je dostupná ZDE.

Aplikace zobrazuje rozložení pracovních míst za pomoci „heat“ mapy, zaměřuje se na místa s největší koncentrací pracovních míst, nabízí vizualizaci dat prostřednictvím gridové statistiky a předkládá základní analýzu vztahu rozložení pracovních míst a bydlícího obyvatelstva.

Data o rozmístění a počtu pracovních míst jsou důležitá k hodnocení dílčích aspektů rozvoje území, jako je např. funkční struktura města, dostupnost pracovních příležitostí, nároky na dopravní obslužnost nebo centralita městského prostoru. Konkrétně lze tyto informace využít jako datový podklad dopravního modelu, který je nezbytnou součástí procesu územního plánování.

Ovládání

Posun mapy se provádí pomocí levého tlačítka myši. Pravým tlačítkem se mění orientace světových stran. Ikona „Obnovit orientaci kompasu“ vrací orientaci světových stran do primárního nastavení.

Podkladové mapy

Vrstvy

Aplikace byla optimalizována pro aktuální verze prohlížeče Google Chrome a Mozilla Firefox. Aplikace se nedoporučuje spouštět v prohlížeči Internet Explorer. Aplikace je primárně optimalizovaná pro běh na osobních počítačích. Na zařízeních s menším rozlišením nebo bez klávesnice (tablety a telefony) mohou nastat problémy s funkcionalitou jednotlivých nástrojů.